Okna

Okna sloužila od nepamněti jako předěl či most mezi dvěma světy. Mezi prostorem, kde se nachází pozorovatel a něčím, kde není a kam se jen dívá. Možná spokojeně, protože se mu nechce do podzimní plískanice venku (je-li uvnitř) nebo naopak, když jako malé dítko tiskne nos na okenní tabulku z venku, chtěje dovnitř třeba k rozsvícenému vánočnímu stromku. Pohled z okna může být lhostejný i zamyšlený. Zřídka kdy člověk jen hledí do bílé zdi. Spíš se dívá na to, co je na zdi. Například obraz. A okno mu jako dokonale namalovaný velký obraz slouží. Lze jej pozorovat dny a týdny a neokouká se. Okna v podání Mildy Hřebíka nejsou o tom, co vidíme v nich, či spíše skrze ně. Milda vnímá i jako rám obrazu. Už ten samotný stačí na zachycení nálady za oknem či před ním, jak se tovezme. Něco řekne o tom , kdo se dívá z okna ven. Dokonale upravená okna zasazená do udržované fasády napoví o dobrém vkusu toho, kdo sedívá ven. Stejně tak i oprýskaná a rozbitá okna v omlácené a zpuchřelé fasádě starého domu řekne, že vlastníku asi nezáleží na tom, co si myslí kolemjdoucí. Jinak vypadá okno, pokud je samotné v plachtě monotónní zdi, jinak vypadá má-li sourozence většího či menšího. Prostě okno, řekne mnoho. Vězte však, že Milda při focení oken, rozhodně žádné okno neměl.

autor textu : Michal Skalka

Dubeč

Dubeč

Stodůlky, Praha 5

Stodůlky, Praha 5

staré Řepy

staré Řepy

stará Ruzyň

stará Ruzyň

Dobrovíz

Dobrovíz

Dobrovíz

Dobrovíz

Chýnice

Chýnice

Jeneč

Jeneč

Pohořelec

Pohořelec

stará Ruzyň

stará Ruzyň

Řepy

Řepy

Hořovice

Hořovice

Dnes je
PŘIVÍTÁM JAKÝKOLIV KONSTRUKTIVNÍ NÁPAD A DOBROU RADU
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one